Muzikoterapie

Léčivá síla hudby pramení z přítomnosti řádu a harmonie v hudebních zákonitostech. Jejich cíleným využitím je možné pomoci uspořádat a vyvážit to, co člověk prožívá sám v sobě jako nevyrovnanost, stres nebo určitou jednostrannost těla či duše. Hudba umožňuje intenzívní prožitek harmonie, uvolňuje a probouzí v člověku vnitřní síly vedoucí k celkové vyrovnanosti. Cílem muzikoterapie není výuka hudebních znalostí a dovedností – hudba je využívána spíše jako prostředek práce na sobě samém. Není proto zapotřebí žádných předchozích zkušeností s hrou na hudební nástroje ani znalostí hudební teorie.

Náplň hodin muzikoterapie vychází z individuálních potřeb a možností každého klienta a spočívá především ve vyvážené kombinaci jednotlivých muzikoterapeutických prvků a cvičení. Kromě toho se muzikoterapie snaží zprostředkovat společnou hrou na hudební nástroje a zpěvem prožitek krásy a harmonie, jenž považuji za jeden z nejpůsobivějších terapeutických momentů a také za jednu ze základních potřeb lidské duše.

Způsob práce spočívá výhradně ve využití živé hudby, ať již jde o naslouchání či aktivní hru na hudební nástroje. K dispozici je široké spektrum strunných, dechových i bicích nástrojů speciálně navržených pro muzikoterapeutické využití. Mnohé z nich lze jednoduše využít též k běžnému hraní, doprovodu písní, ale i při koncertních vystoupeních. Důležitým nástrojem je také lidský hlas. Jeho kultivace zpěvem patří k nejsilnějším podnětům muzikoterapie. Zpěv a práce s hlasem společně s terapeutickým využitím lyry tvoří podstatnou část jednotlivých sezení. Hudební nástroje jsou laděny na a´ = 432 Hz a temperovány tak, aby byly v souladu s rytmy kosmu a „hudbou sfér“ a v harmonických proporcích s tepem a dechem člověka.